Little Idiot
Moby



POKEC
NICK:
HESLO:

Registrace
ČLÁNKY
Hello, Moby, kam běžíš, Moby?

25/06/03 Neviditelný pes (Ondřej Stratilík) - V poslední době se tento muž proslavil svými videoklipy s malými mimozemšťany, kteří ze vzdálené planety přistanou na zeměkouli a ze vších sil se chtějí mezi lidmi uchytit. Dokonce si vyrobili i transparenty v angličtině, aby je lidé zaregistrovali. Nakonec se z nich však stanou "cvičenci". Takovými mimozemšťánky byli i návštěvníci pražské T-Mobile arény předposlední červnový pátek, kdy se nad ledem vznášel mág Moby se svou kapelou.
"Prosím vás, kterou tramvají se dostaneme na Výstaviště?," ptali se už dopoledne na Václaváku lámanou češtinou Poláci. Ti totiž ještě před koncertem stihli navštívit Pražské quadrienale, výstavu velmi zajímavou a do jisté míry také problémovou (viz diplomatický spor kvůli Číně a jejímu nároku na Tchaj-Wan). To byl však jen detail a Poláci se už těšili na večer, kdy vzduch zkalí písně holohlavého muže v teplákovce, který vytvořil nejrychlejší skladbu na světě (1024 bpm). Zhruba kolem půl osmé začala sportovní aréna praskat ve švech. "To jsem zvědav, jestli tu budeme mít dost místa," strachoval se Matěj z Prahy. "Neboj, to si vytančíme!," uklidňoval ho starší bratr. A měl pravdu!
Do poslední chvíle nebylo jasné, zda před hlavní hvězdou večera vystoupí i předkapela. Každý pochopil až kolem půl deváté, kdy na podium přichází lysý DJ David (podle Mobyho jde o nejlepšího dýdžeje roku 1999, jak se dovídáme později). Ten roztáčí vinyly a už to začíná na jinak ledem pokryté ploše vřít. Do mixáže se přidávají dvě sympatické houslistky z Bruneje, blonďatá kytaristka, bubeník z Philadephie, výborná zpěvačka a nakonec samozřejmě Moby s kytarou. Všichni očekávali teplákovku, ale hvězda přichází v riflích a tričku. Ale nejsme povrchní a víme, že oblečení není to, co dělá člověka a hlavně hudbu. Černošská zpěvačka předvádí to nejlepší, čím ji Bůh obdařil. Aktuální hit Sunday odezpívá na podiu jen s Mobym. Všichni ostatní členové ansámblu vyklidili pole. Je třeba tleskat, protože takový hlas se v Praze vyskytne opravdu jen ve výjimečných okamžicích. Američan se všem přítomným omlouvá, že neumí česky, ale nakonec si přece jen na jednu frázi vzpomene. "George Bush je idiot," vyhrkne do mikrofonu za hlasité podpory hlediště. Nejspontánněji reagují mladí před podiem, ovšem ti usedlejší po stranách na sedadlech chvíli uvažují. Nakonec však taky tleskají. A když už ne kvůli obsahu, tak alespoň proto, že schopný hudebník umí trochu česky. Obejde se dnes ještě vůbec umění bez politiky a politika bez umění? Odpovědět nám mohl nejen Moby, ale také zmiňované quadrienale. Forma je někdy důležitější než obsah, nemyslíte?
Rychlé písničky střídají pomalejší, rytmické uvědomělejší. Sál roztančuje hit James Bond. Po chvíli si dva holohlaví (rozuměj DJ David a Moby) začínají laškovat. David nám ukazuje, proč byl před čtyřmi lety ten nejlepší. Jeho smyčky jsou opravdu originální. Celý dav ho povzbuzuje. Pak si za gramofony stoupne Moby a začíná rej čarodějnic a čarodějů. Oba dva na stejném vinylu, a přece každý jinak a originálně.
Přichází konec. Kapela se postupně představuje všem přítomným a odchází. Samozřejmě že si všichni přejí přídavek. Na podium je opět vypuštěna kouřová clona a umělci přicházejí. Ze základu pak začíná patnáctiminutová improvizace, při které každý jeden dokáže své umění. Houslistky si pohrávají s tóny a esteticky je vkládají do rytmů gramofonu. Moby si vybral dobře! Housle se ocitají na vrcholu a přichází chvíle pro bubeníka. Ten však místo na soustavu vytváří zvuk spolu s publikem. Rukama ukazuje a lid podle něj huláká. Teď budete tančit, jak já budu pískat! Improvizace se chýlí ke konci. Nutno poznamenat, že nyní nejsou unaveni jen hudebníci, ovšem také návštěvníci-tanečníci. Nastává paradoxní situace. Skončí Moby, nebo lidé? Jistěže si všichni přejí, aby tu kapela hrála až do rána, avšak skupina má další povinnosti a na ty se musí pořádně vyspat. "Dobrou noc, Praho," poslední slova, která všechny posílají domů.
Matěj i s bratrem si místo vytančili. "Vidíš, říkal jsem Ti to!," poplácává starší mladšího. Ten jen ohromen bratrovou předvídavostí a neopakovatelnou muzikou, kterou si jistě zapíše za uši, prochází skrz časem oprýskané východy sportovní haly vstříc tomu divokému, velkému, uhnanému a nepřátelskému světu, kde si ani ti malí mimozemšťané nejsou schopni najít své místo.


Nejčtenější články:
26/02/03 - Moby vystoupí v České republice 269x
15/06/05 - Playlist koncertu v Sazka Aréně 181x
27/03/05 - "Hotel" v hotelu jen na jeden den 144x
22/06/05 - Fotky z koncertu Mobyho 121x
18/04/05 - Makrorecenze Mobyho Hotelu 119x
04/06/05 - Playlist pražského koncertu? 118x
18/10/01 - Moby: Play The DVD 118x
26/06/03 - Hello, Moby, kam běžíš, Moby? 118x